JAKUB ČUŠKA - CONVERTED / diplomní práce
Jakub Čuška v diplomovém souboru nazvaném CONVERTED přistupuje k negaci osobního rozměru malby, respektive obrazu. Usiluje o jeho depersonalizaci. Ve svém záměru se koncentruje na základní princip figurální malby - vztah figury a místa (figury a prostředí). U tradičního obrazu jsou právě tímto vztahem dány a dále rozvíjeny základní narativy (od jednoduchých po složité kompoziční skladby). Posluchač inspirován belgickým malířem René Magrittem, kterého také zmiňuje ve svém textu obhajoby, obrací však tento vztah naruby. Metodicky pracuje s jeho deklarovanou inverzitou: „Pozadí tvoří první plán a naopak pozadí je tvořeno samotnou figurou.“ (J. Č.). Vše, co dosud bylo na obraze „figurální“, se proměňuje v cosi jiného, odlišného, méně identifikovatelného a především v to, co nelze individualizovat
ani symbolizovat. Figura je emancipována jak ze své „hmotnosti“ tak také z role jednatele. Přebírá úlohu „pohledového vstupu“ či „vhledu“, jakéhosi „okna“, které přejímá figurální obrys. Tento postup však v diplomovém souboru není uplatňován důsledně. Zatímco v části prací tento motiv autor takto převrací a činí z něj čistou absurdní konstelaci, s níž lze inscenačně i interpretačně zacházet různě (např. psychoanalyticky), jinde je figura umisťována jakoby na „povrch“ naznačeného iluzivního rámce. Je situována před ním, ale tak, že s ním není vůbec propojena a nachází se doslova „před oponou“ iluze. Část figur jsou tedy otvory definující prostředí, část figur činí z prostředí přiznaný „umělý závěs“. V obou případech zůstávají figura a místo oddělené. Tento moment je podle mě klíčový v tematizaci toho, co bylo nazváno jako CONVERTED.
Prohození malířských plánů vychází z koláží. Převrácenost iluze materializuje obraz jako předmětný stav (umělost situace, modelová situace) a de-materializuje malbu jako jednoznačný narativ (otevřený horizont sdělení). Čuška se osvobozuje od zátěže generační výpovědi tím, že přetíná logiku a konvenci asociací, které se váží k viděnému. Neguje individuální rozměr narace, ale přitom zachovává živost malířského problému, který v sobě skrývá velký potenciál pro zobrazení jiného. Autor si tak otevírá cestu k nově definované dimenzi vztahů uvnitř obrazu, z které lze do budoucna vytěžit především uvolnění výrazových prostředků, a cestu ke svobodnému nakládání s elementy malby, které již „nezvěcňují“ to, na co jsme zvyklí, nýbrž to, co nás překvapuje. Něco, co je skutečně ontologicky cizorodé, a co ještě neumíme ve vztahu k současnosti ani pojmenovat ani zobrazit. Právě iniciace nového přemýšlení o obrazové skladbě, byť inspirovaná kolážemi a Magrittem, je Čuškovým cenným příspěvkem k rehabilitaci malby v její jiné funkci, nežli té popisně konvenční.
Výběr z oponentského posudku Mgr. Petra Vaňouse, Ph.D
JAKUB ČUŠKA (*1989)
Studia
2018 - 2020 Ateliér malířství Marka Meduny, AVU v Praze
2014 - 2018 Ateliér malířství Martina Mainera, AVU v Praze
2010 - 2014 Výtvarná tvorba pro ZUŠ, PdF UP Olomouc (nedokončeno)
Samostatné výstavy
2020 Koncentrace, Dům Radost, Praha (The Chemistry Gallery)
2018 Místo nemísto, Galerie Vyšehrad, Praha
2016 Okraje, Galerie W7, Olomouc
Skupinové výstavy
2020 Přikázané uvolnění, Telegrapg gallery, Olomouc
2020 Portrét v Čechách pohledem dvou staletí, Císařská konírna, Praha
2019 Generace, Galerie Kooperativa, Galerie Novoměstské radnice, Praha (SVU Manes)
2018 Světlo v obraze, Jízdarna Pražského hradu, Praha
2017 Evidentně na hraně, (Čuška, Kollárik), Galerie Caesar, Olomouc
2017 Krajina 2017, Nová galerie, Praha
2016 Všichni svatí, Nová galerie, Praha
2015 Druhá (Ateliér Martina Mainera), Galerie Era svět, Praha
2015 První (Ateliér Martina Mainera), Galerie NTK, Praha
2013 Tři a jeden, Městské muzeum Rýmařov
2012 „Arts and culture reshaping urban life“ Benátky/ Udine, Italie
2011 „Arts and culture reshaping urban life“ Udine, Italie
2011 „Žive prostory – Living Spaces“ Šternberk, Galerie Patro, Olomouc