Ivana Štenclová - ZOE
29. 5. - 24. 6. 2012
Novoměstská radnice v Praze
Koupání, 2012, 130 x 100 cm
Téma rodiny a dětství se v průřezu dějin umění jeví jako posvátné. V pojetí Ivany Štenclové má ale silně ambivalentní příchuť. Její dětské tváře z roku 2003, vytvořené z fragmentů umělohmotných panenek, v sobě skrývaly příbuznost s brutálními asamblážemi Niki de Saint Phale, těla zdeformovaných monstrózních hraček odkazovala k perverzním spletencům těl surrealisty Hanse Bellmera. Už tehdy, v samotných počátcích, se důležitým prvkem její tvorby stala maska. Původně se jednalo o anonymní tváře hraček, které jako by měly zakrýt skutečné emoce, zároveň ale posilovaly tušení jen těžko vyslovitelných skutečností a pocitů úzkosti. Později se maska transformovala do ornamentálních kresebných, razítky či dekorativním malířským válečkem vytvořených vzorů, připomínajících tetování, nebo kmenové válečné líčení, ale také dezény krajek a výšivek úzce spojených se symbolikou domova. Mnohdy zkomponované ze znaků života a smrti (ženská pohlaví, lebky) ani nemohly být samoúčelně zdobné. Jako rentgenové snímky (s nimiž autorka ostatně i přímo pracovala) obnažovaly podstatu – a tím i obojakost – skutečnosti, ve které se mísí krása a ošklivost, zrození a zmar, touha a děs. Právě ony „masky“ zakleté v ornamentální spleti čar a vzorů vyjadřují mnohovrstevnatost prožitku, který pouhá tvář nedokáže vyjevit.
Ivana Štenclová nefabuluje, vždy maluje to, co prožívá. I proto je sama sobě často modelem – autoportréty jejímu dílu jednoznačně vévodí. V předposledním cyklu, v němž zpracovávala své těhotenství, pokryla v roztouženém a zároveň rozpaky protkaném očekávání něžnými květinovými ornamenty ultrazvukový obraz svého tehdy ještě nenarozeného dítěte. I její nejnovější série vychází z jejích autentických pocitů matky, které nejsou vždy zcela jednoznačné. Nadšení se tu mísí s údivem a obavami, moc ovládat s bezmocí nad vůlí přírody. Metaforou nepředvídatelnosti, živelnosti a nezkrotnosti osudu je zde voda, která se v malbách Ivany Štenclové uplatňuje prostřednictvím lazurních skvrn barevnou tuší rozpíjejících se na savém podkladě nenašepsovaného plátna.
Ivanino mistrovství tkví nejen v dokonalém zachycení emocí obsažených ve vlastní nebo cizí tváří, ale právě i v kongeniálním použití různých materiálů. V „těhotenském“ cyklu používala jako podklad stará prostěradla, která nejen, že umožňovala nekontrolované rozpíjení barev a jejich prolínání, ale byla i corpus delicti milování a početí. Křehkost nového života i jeho nevyzpytatelnost se nyní zhmotnily v barevných bublinách, které malířka aplikuje na látku. Tam je nechává volně vsakovat a vrstvením jejich různých barevných valérů modeluje portréty dcery, stejně jako svoji vlastní tvář nebo podobu svého partnera - otce dítěte. Nezvladatelná touha být pánem situace jí velí vyznačit obrysy skvrn kresebným zásahem – a tím je usměrnit. Jednotlivé kontury dohromady vytvářejí síť komplikovaných vztahů, souvislostí a emocí které determinují vyvíjející se vztah matky a dítěte i podhoubí začínajícího života. Ten je z pohledu matky – malířky vystaven neustálému ohrožení, které se na jednom z obrazů zpřítomňuje prostřednictvím terče na těle miminka. Tento symbol všudypřítomné číhající smrti se v tvorbě Ivany Štenclové objevuje dlouhodobě, nyní však v kontrastu se subtilním tělíčkem kojence působí zvláště mrazivě. Jeho umístění na bříško, tam, kde se skrývá fyziologická podstata holčičky a tím i její budoucí sociální role, koresponduje s cibulákovými vzory spojenými s tradičními rodinnými hodnotami, které zdobí její portrét na jiném obraze, a akcentuje tak s jemnou ironií její gendrové předurčení.
Formální bravura Ivaně Štenclové dovoluje libovolné experimenty, aniž by ji stahovala do manýry. Obsahový náboj jejích obrazů vždy vystupuje intenzivně do popředí a dokonale zvládnutá, často objevná, technika ho jen podporuje. Malířka s nezvyklou invencí stále hledá nové cesty a způsoby zobrazení svého klíčového tématu, jímž byly a jsou její nejužší vztahy.
Terezie Zemánková
Ivana Štenclová
*27. listopadu 1980 v Opavě
Žije a pracuje v Ostravě
Studia | |
1999 - 2005 | Akademie výtvarných umění v Praze, obor kresba, prof. J. Svobodová |
1995 - 1999 | Střední uměleckoprůmyslová škola v Opavě |
Samostatné výstavy | |
2012 | Zoe, Novoměstská radnice, Praha |
2011 | Suma sumárum, Galerie Stará radnice, Vsetín |
Ála Diana, Galerie Orlovna, Kroměříž | |
2010 | Ála Diana, Obecní dům, Opava |
Ivana Dixit, České centrum, Stockholm, Švédsko | |
Zygota, Galerie Peron, Praha | |
2009 | Ivana Dixit, Ostravské muzeum, Ostrava |
Bok po boku, Muzeum stříbra, Kutná Hora | |
Ivana Dixit, Galerie Millennium, Praha | |
2008 | CT mojí hlavy, Městské divadlo, Kolín |
Vražda v domě, Galerie Beseda, Ostrava | |
2007 | Drátěná košile, hotel Zlatá Praha, Praha |
Něžný mirelon, Dům umění, Opava | |
Nahá, Galerie Peron, Praha | |
2006 | Nahá, Museum moderního umění A. Warhola, Medzilaborce, Slovensko |
Známí neznámí, GPS Art Gate, Praha | |
2005 | Mé vědomí věčnosti, Nová síň-Malá galerie, Praha |
Ivana Štenclová, AF CAFE(Artforum), Žilina, Slovensko | |
2004 | Po dvaceti třech letech, Galerie Gaudeamus, Vítkov |
2003 | Toy, klub Metro, Telč |
2002 | David a Šárka, galerie U Mloka, Olomouc |
1999 | Studentská výstava v budově SUPŠ, Opava |
Společné výstavy | |
2011 | Salon 1, Gottfrei, Opava |
Theatre Mundi, Galerie kritiků, Praha | |
Theatre Mundi, Mältinranta , Tampere, Finsko | |
Female hysteria, Galerie Peron, Praha | |
2010 | Smalt art, Prokešovo náměstí, Ostrava |
Smalt art, Nostický palác, Praha | |
Female hysteria, Galerie Beseda, Ostrava | |
2009 | Female hysteria, Galerie Diamant, Praha |
2008 | Něco z dovolené, Uni Credit Bank, Praha |
International triennale of contemporary art, Národní galerie, Praha | |
Intercity Berlín - Praha, Berlín, Německo | |
2007 | City jsou přežitek, České centrum, Praha |
Intercity Praha - Berlín, Výstavní síň Mánes, Praha | |
Autoportrét, Galerie La Femme, Praha | |
2006 | Spřízněni…, Národní galerie, Veletržní palác, Praha |
Jenewein - 6. symposium současného výtvarného umění, Sankturinovský dům, Kutná hora | |
2005 | Mezinárodní projekt Art for Chelmek", galerie Epicentrum, Chelmek, Polsko |
Umělecký salon, Městské museum, Polička | |
Podzimní salon III, galerie Gaudeamus, Vítkov | |
Diplomanti AVU, Národní galerie, Veletržní palác, Praha | |
Druhý pohled - Mezinárodní bienále současného umění, Národní galerie, Veletržní palác, Praha | |
Art kontakt, Galerie U Dobrého pastýře, Brno | |
Doma ale venku, Dům umění, Opava | |
2004 | Podzimní salon II, galerie Gaudeamus, Vítkov |
Ateliér kresby, zámek v Bruntále | |
Prager Akademie der Bildenden Kunste", KunstHaus am Schϋberg, Ammersbek, Německo | |
Variace 04, studenti versus studenti-žáci versus žáci, divadlo Novanta, Mělník | |
2003 | Podzimní salon I, galerie Gaudeamus, Vítkov |
Bezručova Opava, Dům umění, Opava | |
Nejmladší, Národní galerie, Veletržní palác, Praha | |
2001 | S láskou SASu, Kongresové centrum, Praha |
2000 | UMJENÍ, Dům umění, Opava |
Ceny | |
2008 | Cena diváků, Galerie kritiků |
2005 | Cena Josefa Hlávky |
2003 | Ateliérová cena |
2002 | Ateliérová cena |
Sympózia | |
2012 | Smalt Art, Ostrava (kurátor) |
2011 | Smalt Art, Ostrava (kurátor) |
2010 | Smalt Art, Ostrava |
2009 | Symposium Jantarová cesta, Hradec nad Moravicí |
2008 | Symposium Albertovec, Opava |
2006 | Sympozium Felixe Jeneweina, Kutná Hora |
Zastoupení ve sbírkách | |
Národní galerie v Praze | |
Nadace J. a M. Jelínek, Švýcarsko | |
Sbírka města Chelmek, Polsko | |
Muzeum moderního umění A. Warhola,Medzilaborce, Slovensko | |
Galerie Felixe Jeneweina, Kutná Hora | |
Soukromé sbírky |
![]() |
![]() |
Černá madona, 2012, 130 x 94 cm |
Jiný stav, 2012, 170 x 109 cm |