Ivana Štenclová - ZOE

29. 5. - 24. 6. 2012
Novoměstská radnice v Praze

 

Koupání, 2012, 130 x 100 cm

Téma rodiny a dětství se v průřezu dějin umění jeví jako posvátné. V pojetí Ivany Štenclové má ale silně ambivalentní příchuť. Její dětské tváře z roku 2003, vytvořené z fragmentů umělohmotných panenek, v sobě skrývaly příbuznost s brutálními asamblážemi Niki de Saint Phale, těla zdeformovaných monstrózních hraček odkazovala k perverzním spletencům těl surrealisty Hanse Bellmera. Už tehdy, v samotných počátcích, se důležitým prvkem její tvorby stala maska. Původně se jednalo o anonymní tváře hraček, které jako by měly zakrýt skutečné emoce, zároveň ale posilovaly tušení jen těžko vyslovitelných skutečností a pocitů úzkosti. Později se maska transformovala do ornamentálních kresebných, razítky či dekorativním malířským válečkem vytvořených vzorů, připomínajících tetování, nebo kmenové válečné líčení, ale také dezény krajek a výšivek úzce spojených se symbolikou domova. Mnohdy zkomponované ze znaků života a smrti (ženská pohlaví, lebky) ani nemohly být samoúčelně zdobné. Jako rentgenové snímky (s nimiž autorka ostatně i přímo pracovala) obnažovaly podstatu – a tím i obojakost – skutečnosti, ve které se mísí krása a ošklivost, zrození a zmar, touha a děs. Právě ony „masky“ zakleté v ornamentální spleti čar a vzorů vyjadřují mnohovrstevnatost prožitku, který pouhá tvář nedokáže vyjevit.

Ivana Štenclová nefabuluje, vždy maluje to, co prožívá. I proto je sama sobě často modelem – autoportréty jejímu dílu jednoznačně vévodí. V předposledním cyklu, v němž zpracovávala své těhotenství, pokryla v roztouženém a zároveň rozpaky protkaném očekávání něžnými květinovými ornamenty ultrazvukový obraz svého tehdy ještě nenarozeného dítěte. I její nejnovější série vychází z jejích autentických pocitů matky, které nejsou vždy zcela jednoznačné. Nadšení se tu mísí s údivem a obavami, moc ovládat s bezmocí nad vůlí přírody. Metaforou nepředvídatelnosti, živelnosti a nezkrotnosti osudu je zde voda, která se v malbách Ivany Štenclové uplatňuje prostřednictvím lazurních skvrn barevnou tuší rozpíjejících se na savém podkladě nenašepsovaného plátna.

Ivanino mistrovství tkví nejen v dokonalém zachycení emocí obsažených ve vlastní nebo cizí tváří, ale právě i v kongeniálním použití různých materiálů. V „těhotenském“ cyklu používala jako podklad stará prostěradla, která nejen, že umožňovala nekontrolované rozpíjení barev a jejich prolínání, ale byla i corpus delicti milování a početí. Křehkost nového života i jeho nevyzpytatelnost se nyní zhmotnily v barevných bublinách, které malířka aplikuje na látku. Tam je nechává volně vsakovat a vrstvením jejich různých barevných valérů modeluje portréty dcery, stejně jako svoji vlastní tvář nebo podobu svého partnera - otce dítěte. Nezvladatelná touha být pánem situace jí velí vyznačit obrysy skvrn kresebným zásahem – a tím je usměrnit. Jednotlivé kontury dohromady vytvářejí síť komplikovaných vztahů, souvislostí a emocí které determinují vyvíjející se vztah matky a dítěte i podhoubí začínajícího života. Ten je z pohledu matky – malířky vystaven neustálému ohrožení, které se na jednom z obrazů zpřítomňuje prostřednictvím terče na těle miminka. Tento symbol všudypřítomné číhající smrti se v tvorbě Ivany Štenclové objevuje dlouhodobě, nyní však v kontrastu se subtilním tělíčkem kojence působí zvláště mrazivě. Jeho umístění na bříško, tam, kde se skrývá fyziologická podstata holčičky a tím i její budoucí sociální role, koresponduje s cibulákovými vzory spojenými s tradičními rodinnými hodnotami, které zdobí její portrét na jiném obraze, a akcentuje tak s jemnou ironií její gendrové předurčení.

Formální bravura Ivaně Štenclové dovoluje libovolné experimenty, aniž by ji stahovala do manýry. Obsahový náboj jejích obrazů vždy vystupuje intenzivně do popředí a dokonale zvládnutá, často objevná, technika ho jen podporuje. Malířka s nezvyklou invencí stále hledá nové cesty a způsoby zobrazení svého klíčového tématu, jímž byly a jsou její nejužší vztahy.

Terezie Zemánková

Ivana Štenclová
*27. listopadu 1980 v Opavě
Žije a pracuje v Ostravě

Studia
1999 - 2005 Akademie výtvarných umění v Praze, obor kresba, prof. J. Svobodová
1995 - 1999 Střední uměleckoprůmyslová škola v Opavě
   
Samostatné výstavy
2012 Zoe, Novoměstská radnice, Praha
2011 Suma sumárum, Galerie Stará radnice, Vsetín
  Ála Diana, Galerie Orlovna, Kroměříž
2010 Ála Diana, Obecní dům, Opava
  Ivana Dixit, České centrum, Stockholm, Švédsko
  Zygota, Galerie Peron, Praha
2009 Ivana Dixit, Ostravské muzeum, Ostrava
  Bok po boku, Muzeum stříbra, Kutná Hora
  Ivana Dixit, Galerie Millennium, Praha
2008 CT mojí hlavy, Městské divadlo, Kolín
  Vražda v domě, Galerie Beseda, Ostrava
2007 Drátěná košile, hotel Zlatá Praha, Praha
  Něžný mirelon, Dům umění, Opava
  Nahá, Galerie Peron, Praha
2006 Nahá, Museum moderního umění A. Warhola, Medzilaborce, Slovensko
  Známí neznámí, GPS Art Gate, Praha
2005 Mé vědomí věčnosti, Nová síň-Malá galerie, Praha
  Ivana Štenclová, AF CAFE(Artforum), Žilina, Slovensko
2004 Po dvaceti třech letech, Galerie Gaudeamus, Vítkov
2003 Toy, klub Metro, Telč
2002 David a Šárka, galerie U Mloka, Olomouc
1999 Studentská výstava v budově SUPŠ, Opava
   
Společné výstavy
2011 Salon 1, Gottfrei, Opava
  Theatre Mundi, Galerie kritiků, Praha
  Theatre Mundi, Mältinranta , Tampere, Finsko
  Female hysteria, Galerie Peron, Praha
2010 Smalt art, Prokešovo náměstí, Ostrava
  Smalt art, Nostický palác, Praha
  Female hysteria, Galerie Beseda, Ostrava
2009 Female hysteria, Galerie Diamant, Praha
2008 Něco z dovolené, Uni Credit Bank, Praha
  International triennale of contemporary art, Národní galerie, Praha
  Intercity Berlín - Praha, Berlín, Německo
2007 City jsou přežitek, České centrum, Praha
  Intercity Praha - Berlín, Výstavní síň Mánes, Praha
  Autoportrét, Galerie La Femme, Praha
2006 Spřízněni…, Národní galerie, Veletržní palác, Praha
  Jenewein - 6. symposium současného výtvarného umění, Sankturinovský dům, Kutná hora
2005 Mezinárodní projekt Art for Chelmek", galerie Epicentrum, Chelmek, Polsko
  Umělecký salon, Městské museum, Polička
  Podzimní salon III, galerie Gaudeamus, Vítkov
  Diplomanti AVU, Národní galerie, Veletržní palác, Praha
  Druhý pohled - Mezinárodní bienále současného umění, Národní galerie, Veletržní palác, Praha
  Art kontakt, Galerie U Dobrého pastýře, Brno
  Doma ale venku, Dům umění, Opava
2004 Podzimní salon II, galerie Gaudeamus, Vítkov
  Ateliér kresby, zámek v Bruntále
  Prager Akademie der Bildenden Kunste", KunstHaus am Schϋberg, Ammersbek, Německo
  Variace 04, studenti versus studenti-žáci versus žáci, divadlo Novanta, Mělník
2003 Podzimní salon I, galerie Gaudeamus, Vítkov
  Bezručova Opava, Dům umění, Opava
  Nejmladší, Národní galerie, Veletržní palác, Praha
2001 S láskou SASu, Kongresové centrum, Praha
2000 UMJENÍ, Dům umění, Opava
   
Ceny  
2008 Cena diváků, Galerie kritiků
2005 Cena Josefa Hlávky
2003 Ateliérová cena
2002 Ateliérová cena
   
Sympózia
2012 Smalt Art, Ostrava (kurátor)
2011 Smalt Art, Ostrava (kurátor)
2010 Smalt Art, Ostrava
2009 Symposium Jantarová cesta, Hradec nad Moravicí
2008 Symposium Albertovec, Opava
2006 Sympozium Felixe Jeneweina, Kutná Hora
   
Zastoupení ve sbírkách
  Národní galerie v Praze
  Nadace J. a M. Jelínek, Švýcarsko
  Sbírka města Chelmek, Polsko
  Muzeum moderního umění A. Warhola,Medzilaborce, Slovensko
  Galerie Felixe Jeneweina, Kutná Hora
  Soukromé sbírky

 

Černá madona, 2012, 130 x 94 cm

Jiný stav, 2012, 170 x 109 cm